po prvotním šoku vžycky jednoho napadne, že by se mohl nad vším znovu zamyslet, podívat se na to trochu z jiného úhlu, aby vznikl prostor pro utvoření nezávislého pohledu na daný problém...
Život je svině, na jic jiného jsem tehdy nepřišel, žil jsem do té doby v přesvědčení, že život je takový jaký si ho sami utvoříme. Jenže to nedává smysl.
Vytvářet, nebojovat
Když padnete na hubu, něco Vás srazí na kolena, nejlepší možná věc je se tomu postavit čelem, vstát, oklepatbse a najít jinou cestu. Nikdy to nevzdat.
Časem jsem si uvědomil, že pojem "životní zkouška" je od slova život. Když něco udělám špatně, tak mě nakopne. Ale nakopne mě proto, že to bylo špatně a ne wbych to vzdal. Je to takové postrkávání k nalezení ideální cesty, o které ačkoliv nevím že existuje, tak ji hledám.
Proč?
Abych byl lepší, abych dokázal to co chci dokázat. Prožil jsem spousty zlých, špatných věcí, díky kterým jsem ale tam, kde se mi před deseti lety ani nesnilo, že bych kdy mohl být.
Jasně, jsou tu drobná ale, mezery, které potřebují vyplnit, ale už vím, že když nepůjdu hlavou proti zdi abych si zlámal pár kostí, tak toho nedosáhnu.
A až se tam dostanu, budu mít aspoň ten dobrý pocit, že jsem udělal to co bylo v mých silách a dosáhl tak vlastně nejlepšího, čeho můžu. Pokořil jsem další hranici.
Hranici, která mi ukázala další, kterou překonám.
Žádné komentáře:
Okomentovat