Věřím, že to spousta lidí zná. Pracovní a soukromý život mohou být dva úplně rozdílné světy, které se čas od času mohou absolutně vylučovat a popírat se navzájem.
potom je i dost těžké mezi nimi přepínat, nezůstat zaseklý celý den jen v tom jednom.
Alternativně jde mít světy prolnuté, ale zde hrozí riziko, když například v práci jste za bručouna a doma za milujícího přítele, občas dojde k výbuchu "jiného světa" v dobu, kdy se to hodí nejmíň.
Je že co s tím?
Nejlepší a asi jediné funkční řešení, které se mi povedlo a daří dlouhodobě udržovat je jednoduché, ačkoliv se v dnešní době moc nenosí a je to i poměrně proti zvyklostem.
Být tím kým jsem 24/7
Možná to zní trochu jako klišé, ono i do určité míry vlastně je, jenže, pokud nepotřebujete ochranu identity například na twitteru, facebooku nebo jinde (může to být klidně i v práci), tak je nejlepší způsob jít s kůží na trh.
Když někoho poznáte a po nějaké době se poprvé vidíte, jak rádi budete, když se ukáže, že se jedná o jednoho a toho samého člověka, kterého jste znali? Já myslím že hodně. A to tak, že nebudete muset všechno budovat od začátku ale naskočíte do vlaku v polovině cesty a to je vždycky lepší, když už je kus práce hotový.
Než když třeba přijdete na to, že jste měsíc cestovali špatným směrem a teď je třeba nejenom začít cestu od začátku, ale ještě je potřeba se kus cesty vrátit...
Žádné komentáře:
Okomentovat